Výživné
Při stanovení výše výživného soud přihlíží ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům obou rodičů a dále k potřebám nezletilého dítěte.
Soud si tak vyžádá potvrzení o výši příjmů obou rodičů, a to jak z pracovního poměru (včetně dohod o provedení práce a pracovní činnosti), z podnikání, z pronájmu, výši důchodu či vyplácených dávek. Má-li některý z rodičů nového partnera, s nímž žije v rodinné domácnosti, může si soud vyžádat přehled příjmů i tohoto partnera.
Dále soud zjišťuje, jaké jsou potřeby nezletilého dítěte, zda odpovídají jeho věku nebo má dítě nadstandardní potřeby, a to např. s ohledem na jeho zdravotní stav (potřeba léků, rehabilitací, zdravotnických pomůcek apod.), na jeho mimoškolní aktivity atd. Vždy je dobré soudu tyto náklady prokázat (účtenkami, výpisy z účtů apod.).
Při určení výše výživného soud přihlíží také k tomu, kdo a v jaké míře o dítě osobně pečuje, přihlíží i k péči o společnou domácnost.
Výživné lze žádat až 3 roky zpětně.
Výše výživného se určuje v každém případě s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, jsou zohledňovány i další vyživovací povinosti, mimořádné okolnosti daného případu. Níže však uvádíme přehled doporučené výše výživného, z něhož budete moci předběžně usoudit, v jaké výši by se výživné mohlo pohybovat:
- pro dítě ve věku 0-5 let 9 - 13% z měsíčních příjmů povinného rodiče
- pro dítě ve věku 6-9 let 11 - 15% z měsíčních příjmů povinného rodiče
- pro dítě ve věku 10-14 let 14 - 18% z měsíčních příjmů povinného rodiče
- pro dítě ve věku 15-18 let 17 - 21% z měsíčních příjmů povinného rodiče
- pro dítě ve věku nad 18 let 20 - 24% z měsíčních příjmů povinného rodiče